Dej vědět výrobcům, že nesmyslné,
nadměrné, nerecyklovatelné nebo
klamavé obaly už nechceš.

VYHLAŠUJEME SOUTĚŽ O NEJBIZARNĚJŠÍ OBAL ROKU

1. Všímej si obalů,
které tě nadzvednou
ze židle.

2. Obal vyfoť a nominuj
prostřednictvím
formuláře.

3. Hlasuj v
soutěži, a vyber
nejbizarnější obal.

O co nám jde?

Anticena o nejbizarnější obal je 1. ročník soutěže o nejhorší obal roku. Jejím cílem je poukázat na nesmyslné, nadměrné, nebo klamavé spotřebitelské obaly. Prostřednictvím nominací a následného hlasování chceme vyburcovat společnost k aktivnímu vyhledávání a následnému výběru nejhorších obalů. 

Proč? Chceme upozornit na to, že vzniklý odpad po nákupu zboží nemůže ležet pouze na bedrech nás spotřebitelů.  Naším cílem je prostřednictvím medializace a volby anticeny upozornit výrobce, aby převzali odpovědnost za obaly, do kterých své výrobky balí.

Co je pro nás bizarní obal?

Bizarní obal je pro nás každý obal nad jehož existencí kroutíme hlavou. Bizarní obal v nás vyvolává otázku, proč vůbec vznikl a zda se výrobce zamyslel nad jeho dopadem na životní prostředí. Bizarní obal je pro nás zkrátka hloupý obal a mnohdy zcela zbytečný.

Co uděláme my Zerowasters?

Postaráme se o to, aby se výsledky anticeny dostaly k firmám spolu s doporučením, jak obal změnit, aby byl udržitelný. Naším dlouhodobým cílem je ukončení výroby nerecyklovatelných a jinak pro nás bizarních obalů. My spotřebitelé totiž oprávněně nejsme schopni se vyznat a zorientovat v tom, co je udržitelné a co ne. Proto chceme po výrobcích, aby nás neklamali a prověřovali udržitelnost obalu před uvedením do výroby. Naším přáním je, abychom už anticenu nemuseli vyhlašovat.

JAK SE MOHU NYNÍ ZAPOJIT?

Nominuj obal, který tě nadzvedl ze židle

My všichni jsme hlavními aktéry. Při nákupech vidíme, kolik zbytečných obalů se v obchodech objevuje. Někdy nás naštve, že ve velké krabici je toho pomálu, někdy kroutíme hlavou nad množstvím různých materiálů, do kterých je jídlo či jiné zboží schováno, nebo nevíme, zda věřit tomu, co je na obalu napsáno. Všechno jsou to důvody pro nominaci obalu do anticeny.

KTERÉ OBALY NÁM VADÍ

KDO BUDE VYBÍRAT NEJHORŠÍ OBAL​

Sestavili jsme panel největších expertů na obaly a odpady v České republice, kteří ve finální fází předvyberou 10 nejhorších obalů, které zároveň propadly v největším počtu kategorií. V rámci těchto top 10 obalů bude otevřeno hlasování veřejnosti, ve kterém zvolíš cenu veřejnosti – tři nejhloupější obaly, které tě nadzvedly ze židle.  

Stejně tak odborná porota vybere nejhorší obal ze všech nominovaných a zvolí cenu odborné poroty.

HLASOVÁNÍ

Hlasování

Abychom mohli dát vědět výrobcům, co si o nejhorších obalech myslíme, bude další fází hlasování. V něm budeš vybírat mezi obaly, které propadly v nejvíce kategoriích. Ty předem vybere odborná porota. Hlasování bude vyhlášeno začátkem září. Zůstaň s námi ve spojení a my ti dáme vědět o spuštění hlasování, aby ses mohl svým hlasem zapojit.

PARTNEŘI

Chcete se stát naším partnerem?
Kontaktujte nás na emailu:

Odebírej novinky o anticeně a ze světa zero waste

Anticenu pořádájí Zerowasters
s podporou Hl. m. Prahy.

Co nám vadí na nadměrných obalech?
Především to, že si domů nosíme mnohdy více vzduchu než produktu, který jsme chtěli koupit. Zákon o obalech výrobcům sice ukládá, aby hmotnost a objem obalu byly co nejmenší, v praxi se ale mnohdy setkáváme s opakem. Výrobci zákon porušují. Nadměrné obaly zbytečně zatěžují životní prostředí, a navíc, pokud použijeme velký obal jednorázově, stane se záhy i velkým odpadem.

Co nám vadí na tom, že se obal nedá recyklovat?
Pokud se obal skládá z více materiálů, které od sebe nejdou oddělit, je to kompozitní obal a jeho největším problémem je to, že se nedá recyklovat a patří tedy do směsného odpadu. Nerecklovatelný obal poznáte podle toho, že je na něm znak ruky, která hází obal do koše. Je to obal, při jehož designování nikdo nepřemýšlel o udržitelném řešení a kde velmi pravděpodobně zvítězila nízká cena nad vlivem na životní prostředí

Co nám vadí na klamavých obalech?
Jednoduše to, že marketingové praktiky, které používají jejich výrobci slouží k oklamání nebo přinejmenším k nepravdivé představě o produktech, které nám nabízejí. Myslíte si, že babiččinu mouku opravdu vyrobila babička? Že zelené nápisy a různé vymyšlené eko značky jsou skutečnou zárukou toho, že je něco ekologicky a udržitelně vyrobeno? Nebo si myslíte, že papírová taška je ekologická i když ji použijeme jen jednou?

Co nám vadí na nesmyslných obalech?
Tyhle obaly jsou nesmyslné především proto, že jsou úplně zbytečné. Chrání většinou to, co už samo o sobě nějakou slupku má. Velmi často jde třeba o balené ovoce nebo zeleninu, kterou si doma můžeme opláchnout a žádný další obal nepotřebuje. Banán na plastovém tácku, ředkvičky s odstraněnou natí a v igelitovém pytlíku, sušenky zabalené v obalu, pak ještě v plastovém boxíku a ještě v papírové krabici…však to sami znáte.

Vladimír Kočí
Vladimír Kočí se ve své odborné činnosti věnuje posuzování životního cyklu LCA, obecně problematice produktové ekologie a udržitelnosti. Kromě VŠCHT Praha přednáší problematiku Produktové ekologie na Fakultě architektury ČVUT Praha, na Přírodovědecké fakultě UK a na Vysoké škole umělecko-průmyslové. Vypracoval několik desítek studií LCA pro komerční i nekomerční subjekty. V letech 2014-2022 zastával funkci děkana Fakulty technologie ochrany prostředí VŠCHT Praha. V současné době působí jako vedoucí Ústavu udržitelnosti a produktové ekologie. Je řešitelem několika výzkumných projektů zaměřených na LCA. Působí jako nezávislý posuzovatel studií LCA a EPD pro The International EPD System®.

Michaela Thomas
Jinak než marketingově firmy komunikovat nemůžou. To nejde. Nebo ne? Míša Thomas je majitelka etického design packagingového studia Butterflies and Hurricanes a členka iniciativy No Greenwashing. Na prvním místě se, ale cítí být obyvatelkou planety Země, člověkem a ženou. Tyto její role formují vše, co v životě dělá. Součástí jejího arsenálu pro velké systémové změny je design a myšlenkový směr matering, kterým její designerské studio žije od roku 2019. Mattering firmám pomáhá stát se tím, čím skutečně jsou. Namísto tabulek, grafů a analýz používá jemnohmotné a niterné procesy. V nich zrcadlí a odlupuje nepotřebné slupky, čímž vzniká prostor pro vyprávění Nového příběhu.

Ivo Kropáček
Vystudoval odpadové hospodářství na Vysokém učení technickém v Brně. Několik let pracoval v brněnské a pak olomoucké místní pobočce Hnutí DUHA. Nyní má na starost prosazování lepších recyklačních služeb pro domy a byty, legislativy podporující prevenci odpadu a zero waste certifikaci firem, měst a obcí. Napsal několik publikací, počínaje odbornými studiemi přes manuály pro radnice až po vzdělávací brožurky pro děti. Pokud potřebujete vědět, jak funguje podpora vratných lahví ve Švédsku nebo sběr tříděného odpadu v Curychu, narazili jste na toho pravého. Je členem Rady odpadového hospodářství – poradní instituce Ministerstva životního prostředí, Monitorovacího výboru OPŽP, Komise pro životní prostředí Rady Olomouckého kraje a zastupitelem podhorské obce na Olomoucku.